Nepište sem reklamy ani řetězáky.

Kočičí mňoukání - Kapitola I

5. března 2010 v 14:48 | Míca / Lenka |  Kočičí mňoukání
Omlouvám se, že je to bez úvodu. Vlastně nepotřebujete o úpostavách nic vědět. První díl je na mou žádost krátký.

Každou vteřinou jsem byla blíž tomu fascinujícímu tvorečkovi, když jsem z dálky uslyšela klapání lodiček na jehlách… věděla jsem moc dobře že ty lodičky znamenají jedno: teta se blíží!

S trhnutím jsem se posadila na své černé posteli. Byla jsem zamotaná do žlutých peřin. Podívala jsem se po pokoji, stěny čerstvě červeně vymalované a ze stropu vysel nový lustr.
Bylo to jinak stejné, bydlela jsem v činžáku ve velkém bytě. Na to si teta potrpěla, velké.. všechno velké a honosné. Měla jsem vlastně skvělý život.
Velká volnost, velké kapesné a teta mě tak trochu rozmazlovala. No bylo to asi proto že její mrtvá sestra (moje mamka) byla její největší přítelkyní. Zbožňovala i jejího manžela Petra. byli to její nejbližší, pak jsem se jim narodila já.
Když pak umřeli při autonehodě ujala se mě. Bylo tu jen pár problémů, tak zaprvé společnost mě nepřijala. To mám po tetě. Žádný kamarádi… A pak je tu kočka. Líza, jo hezké jméno až na to že mě nenáviděla. No a ještě se sem zatoulal malý problémek.
Kočka se ztratila…
Z mé meditace mě vytrhlo až malé kočičí mňoukání které vycházelo z mé skříně…
 


Komentáře

1 Lenka | 10. března 2010 v 19:11 | Reagovat

Už uveřejjníš i druhou kapitolu? ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama